Z dřívějších období se nám dochovaly stavby vytvořené člověkem, nad kterými dnes jen kroutí hlavami a netušíme, jak je mohl vůbec někdo vybudovat. Z původních starověkých sedmi divů světa se nám sice dochovaly „jen“ pyramidy, ale existují i méně známá místa ohromného kulturního významu, o kterých často mnoho nevíme.
Kromě egyptských pyramid k původním sedmi divům světa patřily i Semiramidiny zahrady v Babylonu, jejichž existence však dodnes nebyla spolehlivě prokázána. Naopak o ostatních pěti divoch víme, že ve skutečnosti existovaly, byly však v minulosti zničeny požáry nebo zemětřesením. Šlo o Feidiovu sochu Dia v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a maják na ostrově Faro.
K původním divem světa postupně přibývaly další a další památky. Původní seznam divů byl zároveň ovlivněn tím, že vznikl v Řecku v době, kdy svět zdaleka nebyl globalizovaný a o mnoha památkách jiných kultur se v evropském kontextu vůbec ani nevědělo.
Nebo ještě ani nestihli vzniknout, což je případ bývalého světového obchodního centra čchuan-čou v Číně, které bylo ve své době, jedním z důležitých center tzv. Hedvábné cesty. Nejvýznamnější památky města začaly vznikat v období dynastii Sung a Jüan mezi 10. a 14. stoletím. V té době už starověké Řecko dávno neexistovalo.
Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl nedávno přidán i chrám Ramappa v Indii, který je zasvěcen bohu Šiva a odhaduje se, že vznikl v průběhu čtyřiceti let, od roku 1213 po Kristu. Fascinující stavba s věží pyramidového tvaru (Vimana) leží ve vesničce Palampet asi 200 km od města Hajdarábád ve státě Telangana.
Pískovcová stavba je unikátní tím, že pyramida na střeše je vytvořena ze speciálních porézních cihel, které snižují hmotnost celé konstrukce. Ale také tím, že tamní ozdobné sloupy a sochy detailně zobrazují místní taneční a kulturní zvyklosti.
K pokladům světa se však mohou přidat i modernější stavby. Důkazem toho je 1394 kilometrů dlouhá transiránska železnice. Ta byla vybudována v letech 1927 až 1938 a spojuje Kaspické moře na severovýchodě s Perským zálivem na jihozápadě. V případě, že bychom zůstali jen při statistikách, pak celá infrastruktura železnice má 174 velkých a 186 malých mostů i 224 tunelů, z nichž 11 je dokonce zatočených.
Zajímavé přitom je i to, že se vláda Íránu již v té době chtěla vyhnout investicím ze zahraničí (a tedy i potenciálnímu rozhodování jiné země o jejich vnitřních věcech), a tak železnici, která protíná dvě pohoří a čtyři klimatické oblasti, financovali výhradně z daní občanů.
Paseo del Prado, tak se nazývá další zvláštnost zapsaná nedávno do seznamu UNESCO. Jde o bulvár v centru Madridu, jehož samotný vzhled i vzhled okolí byl vytvářen někdy mezi 16. a 18. stoletím. K nejvýznamnějším uměleckým dílům této ulice patří především fontány. Na del Prado přímo navazují zahrady Buen Retiro, pozůstatek paláce z 17. století, které ilustrují různé zahradnické styly typické pro období od 19. století dodnes. Součástí je i památník Alfonse XII. s velkým jezírkem, na kterém místní pronajímají turistům loďky.
Do světového dědictví UNESCO dnes spadá 1.121 pokladů vytvořených v minulosti člověkem. Světovému kulturnímu dědictví a jeho méně známým prvkem se věnuje i dokumentární seriál Planeta pokladů, který se začne v premiéře vysílat už 8. srpna v 19:55 na televizní stanici Viasat History. Udělejte si i vy čas a nechte se převést průvodcem a historikům v jedné osobě, sirem Christopherem Clarkem po fascinujících místech, při kterých ani nebudete věřit tomu, že je vytvořil člověk.
